Vaření a stolování

Francouzi rádi jedí a někdy také vaří. Možná je to i tím, že restaurace jsou zde drahé, a tak se Francouzi v jednom kuse zvou na večeři domů. Pro hostitele je to pak příležitost se vytáhnout, jakou specialitu se kde přiučil. Jsem ráda hostitel i host. Vaření a stolování je ve Francii tak trochu věda, pokud na to jdete s měšťanskou zkostnatělostí. Pravidel bude asi nespočetně, a já jich znám jen, co by se za nehet vešlo. Vzhledem k tomu, že měšťáctví se nenosí, vybrala jsem si jen to, co se mi líbí. Věda to není, jenom radost.

Jediné, co potřebujete mít na paměti, je, že jídlo se skládá z několika chodů. Zapomeňte tedy na slovo "nafutrovat", položte si ubrousek pěkně do klína, abyste si mohli otírat pusu, než ji přiložíte ke skleničce s vínem, a nezapomeňte: hlavně pomalu! Nejíte přece, abyste žil, ale žijete, abyste jedl. Takže vychutnávat!

Takže, nač se tedy máte připravit, když vás Francouz pozve k sobě domů na večeři? Ještě než položíte zmíněný ubrousek na klín, očekávejte "apero", tj. skleničku a něco malého k zakousnutí na zahnání toho největšího hladu. Pozor na konzumaci: jak alkoholu (máte přeci prázdný žaludek), tak jídla (čeká vás ho ještě hora). Apero je také dobrou příležitostí počkat, až dorazí všichni pozvaní. Počítejte rovněž s tím, že v závislosti na hostiteli, či v závislosti na závislosti hostitele, se apero může protáhnout až do jedné hodiny v noci.

Pokud ale hostitel vařil, nejspíš po první skleničce zasednete ke druhé, ale tentokráte ke stolu. Druhý chod je předkrm. To může být třeba salát, slaný koláč, ale třeba i kousek paštiky, nebo klasická fois gras. Aaaaach...ale pozor, jste teprve ve startovací rovince!

Hlavní jídlo. Nedumejte moc nad tím, co z toho, co máte na talíři, je vlastně příloha: Francouzi jsou originální i s tím, co podávají s masem či rybou. "Divný okurky", jak říká moje maminka, budou nejspíš cukety, dušená mrkev jsou "carottes de Vichy" a hříbky ve smetaně zase strávíte pouze pokud budete stejně jako ostatní přikusovat k jídlu chleba.

Máte už plné břicho, či už toho dokonce máte plné zuby? Nedá se nic dělat: vzmužte se a podívejte se na tác se sýry. Že by se ještě nejaké to místečko nenašlo? Jen do toho, aspoň kousíček chleba a aspoň jeden či dva sýry ochutnáte, ne?

A je to, jste už skoro v cíli, dělí vás od něj pouze dezert. Už chápete, proč většina francouzských dezertů nepřipomíná naše krémové dorty? Tak honem, ať už je dezert zmrzlina, ovoce, mousse au chocolat, nějaký koláč či něco sofistikovaního: s chutí do toho, půl je hotovo.

Tajně si povolte pod stolem knoflík u kalhot a hoďte ručník do ringu. Pardon, ubrousek na stůl. Dojeli jste do cíle. Dáte si kávu, nebo bylinkový čaj? Na ty jsou Francouzi experti. Myslím, že chápete proč!

Dnes vám tedy nebudu slibovat, o čem budu psát příště. Myslím, že toho máte až po krk, že se vám v tom dokonce, jak Francouzi zcela nešarmantně říkají, koupou stoličky. Tak dobré zažívání a na slyšenou!