Pekárny

Francie je známá tím, že se v ní v jednom kuse stávkuje. Želeničáři, učitelé, sestřičky, popeláři, zemědělci a tak stále dokola. Jediný, kdo by podle mě ale mohl skutečně způsobit státní převrat, jsou pekaři.

Francouz bez denně čerstvého chleba je jako Francouz bez duše. Denně, nebo dvakrát denně: v poledne a večer. Pravda je, že klasická francouzská baguette je druhý den tak trochu o zuby. Bez pravidelných návštěv pekárny tedy váš pobyt ve Francii bude jako pobyt v Čechách, aniž byste ani jednou nezašli na pivo do hospody...

Otázka je: jaká pekárna? V tom je těžké radit. Osobně doporučuju se vyhnout především řetězcům jako je například Banette. A nespokojte se s chozením do té nejbližší: ochutnejte, a když nebudete úplně spokojeni, hledejte dál. Nakonec najdete.

A co v pekárně mají...kromě baguettes, samozřejmě. I když, i taková baguette, to je věda. Především máte baguette a baguette traditionnelle. Tradiční bageta je vevnitř méně "vatová" a celkově je prý zdravější. Hlavně bych podotkla, že je mnohem lepší a nerozškrábe vám patro, jak to normální bagety umí. Z podobného těsta jako bagety jsou také flutes a pain (chleba). Dodnes nechápu, jaký je mezi tím rozdíl, tedy kromě tvaru.

Při mých počátcích ve Francii se mi občas stávalo, že mi bagety začaly lézt už i ušima a i v noci jsem snila o dobrém kousku žitného chleba. Nakonec jsem otevřela slovník a dozvěděla jsem se, jak se řekne žito. A k mému překvapení Francouzi žitný chleba mají. No, vlastně, co je to za překvapení, říkala jsem přece, že sežerou fakt všechno...žitný francouzský chleba (pain au seigle) je bez kmínu a je méně nadýchaný, ale dobrý. Doporučuju ho jíst k mořským plodům, šnekům a dalším podobným dobrůtkám.

A ochutnejte i další typy chleba. Pain complet je celozrnný chléb, kterým se cpou Francouzky, které chtějí být štíhlounké (jako kdyby už dávno nebyly...), pain aux cereales je chleba s různými obilovinami a semínky, pain de la campagne je tradiční pšeničný chleba, který je ale z jiného těsta než bageta a tak trochu připomíná ten náš. A pokud vám ani tohle nestačí, podívejte se, jaké speciality pekárna ještě dělá. Často jsou to nejrůznější druhy baget a chlebů s něčím dalším: pain aux olives (chléb s olivami), pain aux tomates seches (chleba se sušenými rajčaty), pain aux lardons (chleba se slaninou), pain au curry (chleba s kari), pain aux noix (chleba s ořechy)...zkrátka, každý den můžete jíst něco jiného.

Pokud hladáte rychlé občerstvení, pekárny jsou dobrá destinace. Obvykle nabízejí také nejrůznější druhy sendvičů, pizz a slaných koláčů quiche. Většinou to bývá výborné. Co se týče quiche, jedná se o tradiční francouzský koláč, který je typický tím, že náplň, tedy základní příchuť koláče, je zalita rozšlehaným vejcem se smetanou. Nejznámější je quiche lorraine, který je vyroben ze slaniny, cibule a již zmíněných vajec a smetany. Jak vidíte, infarkt myokardu je zde zaručen, a pak že je francouzská kuchyně lehčí. Pekárny ale nabízejí nepřeberné množství dalších quiches: špenát, losos, zelenina...a já vám nabízím pár receptů, protože quiche na nejrůznější způsob je prostě základ francouzské kuchyně.

Když vás chytne mlsná, utíkejte kam? No jasně, zase do pekárny. Klasické croissants a pains au chocolat (závitky z listového těsta plněné čokoládou) tvoří klasickou francouzskou snídani. Jsou vyrobeny z pravého másla, tak se pomějou nejen vaše chuťové buňky, ale také vaše koronární tepny. Pro vaši informaci, sami Francouzi si tuto lahůdku nechávají většinou jen na maximálně pár dní v týdnu.

Další dobrůtka je chausson aux pommes, kapsa z listového těsta plněná francouzským jablečným "kompotem", což je cosi jako naše přesnídávka. Můžete vyzkoušet též koláče s pralinkami, červenými kousky cukru, ale osobně vám radím spíš vydat se k vitríně s dorty.

Dorty. Nejznámější jsou asi různé ovocné koláče, které můžete dostat i u nás, ale ty francouzské chutnají vždycky trochu jinak, protože je v nich vynikající creme patissiere. Z Normandie pak pocházejí tradiční jablkové koláče. Najdete ale i koláče s hruškami. Vyzkoušejte taky "tarte tatin", koláč pečený "obráceně": tedy ovoce, většinou jablka, dole a těsto nahoře. Na povrchu koláče se tak vytvoří lepkavá vrstva karamelu...která je vynikající, i pro odpůrce karamelu jako jsem já.

Kromě ovoce na těstovém základu občas překvapivě sedí ořechy. Tarte aux noix obsahuje ořechy zalité karamelem. Osobně se mu vyhýbám, ale je to místní specialita, která je tak populární, že ji najdete v celé Francii.

Já raději zamířím k různým překrásným a předobrým zákuskům. Asi nejznámější je éclair, podlouhlý rohlíček z odpalovaného těsta plněný krémem tak trochu jako náš věneček. Jinak doporučuju tako mille-feuilles, jemné plátky těsta plněné krémem, napolitain, což je zákusek z hořké čokolády...a další a další. Pokud váháte, podívejte se, jestli pekárna nenabízí také "les réduits", dorty či další sladkosti v redukované podobě: je to sice dražší, ale můžete toho ochutnat víc. A o to jde.

Už se toho cítíte přesycení? Ani se nedivím. Tak zase příště...